Ladění kytary 3

Požadavky:
Znát názvy jednotlivých strun.


Nejjednodušší a zároveň nejspolehlivější způsob ladění jsme si nechali nakonec. Naučíme se kytaru naladit podle ladičky.

Druhy ladiček

Abychom se tochu zorientovali vyjemenujeme s čím vším se můžeme potkat jako s ladičkou.

Ladící vidlice - tahle oldschoolová věcička ve tvaru písmene U pochází někdy z 18. století a umí vydávat vždy jeden tón - podle kterého se pak ladí nástroj. Tyhle ladičky většinou zní na tónu A, ale určitě existují i takové, které jsou referencí pro jiný tón.

Dechová ladička - není tak přesná jako ladící vidlice, ale není to tak strašné. Je to v podstatě píšťalka, která vydává určitý tón nebo tóny. Podle nich můžeme ladit jednotlivé struny kytary. Je to hodně laciná a praktická věc, nejsou potřeba baterky atd.

Elektronická ladička - nejpohodlnější z uživatelského hlediska je elektronická ladička. Zahrajeme nějký tón a ladička nám ukáže k jakému tónu jsme nejblíž. Stačí tedy vědět co chceme naladit (např. že na struně E chceme mít tón E). Elektronické ladičky jsou také velmi přesné, dokáží ukazovat rozdíl v jednotkách hertzů nebo centů. Často bývají tyto ladičky určeny pro nějaký nástroj (kytara, basa), je potřeba si na to při koupi dát pozor. Je to v podstatě krabička s displayem, může mít kromě mikrofonu i vstupy na kytaru. Další typ je klipová ladička, ktará se připne na hlavu kytary - je prakticky vždy po ruce.

Jak na to

Tady to bude opravdu hodně jednoduché - vysvětlíme si to jen pro elektronickou ladičku. U ostatních typů ladiček je postup stejný jako při ladění podle jiného nástroje. Ladičku zapneme, zahrajeme prázdou strunu E a sledujeme jestli se ukazatel ladičky dostal někam doprostřed displaye - často to bývá označeno zelenou barvou. Rovněž sledujeme, jestli je na se zobrazilo písmeno E, jako označení struny. Pohybujeme ladícím kolíkem dokud se nám nepovede docílit těchto dvou věcí. Tohle opakujeme u všech dalších strun. Samozřejmě je tenhle popis jen orientační, protože různé ladičky mohou zobrazovat trochu jinak...