Také my reagujeme na mimořádný stav. Ceny všech kurzů jsou sníženy až o 40%.

Stupnice na kytaru

Hudební stupnice je řada po sobě jdoucích tónů, bývá v rozsahu jedné oktávy a upravena podle určitých pravidel. Mezi jednotlivými stupni leží vzdálenosti, které se nazývají intervaly. Stupnice se vzájemně liší zejména počtem tónů a intervaly mezi nimi, tomu se říká schéma. Základním tónem stupnice, od kterého se odvozuje její název, je tónika.
Stupnice vznikaly v různých kulturních prostředích během staletí. Již v antickém Řecku se objevily stupnice, ze kterých dnes vychází tradiční evropská hudba. V moderní evropské hudbě se vyskytují stupnice umělé, a také mnohé odvozené ze stupnic mimoevropského původu. Za nejstarší bývá považována pentatonická stupnice, objevující se v hudbě národů na mnoha místech světa, vychází z ní zejména čínská a japonská hudba.
Stupnice na kytaru se používají pro hraní vyhrávek, melodií a sól a jsou jedním ze základních stavebních kamenů při kytarové hře.

Dělení stupnic


Diatonické

  • Moderní - durová, mollová, harmonická moll, melodická moll
  • Církevní mody - dórský, frygický, lydický, mixolydický, aiolský, jónský, lokrický modus

Chromatické

  • Chromatická stupnice

Exotické

  • Cikánská
  • Pantatonick
  • Celotónová

Diatonické stupnice

Diatonická stupnice je sedmitónová stupnice, která má interval celého tónu nebo půltónu mezi každými dvěma sousedními tóny (skládá se jen z tónů a půltónů). Za základní diatonickou stupnici je považována stupnice dur a moll, v rozšířeném vnímání sem patří také církevní mody a melodická moll.
Jednotlivé stupně se označují římskými číslicemi:
  • I. tónika
  • II. supertónika
  • III. medianta
  • IV. subdominanta
  • V. dominanta
  • VI. superdominanta
  • VII. subtónika

Moderní stupnice

Vznikly postupně s rozvojem harmonie, kdy se od užívání starých církevních modů (viz církevní mody) upustilo, zůstala pouze jónská stupnice, které se začalo říkat durová, a aiolská, nazývaná mollová. Je možno je vytvořit od libovolného tónu, konkrétní podobu dostane stupnice přidáním předznamenání (křížky, béčka).
  • Durová – stupnice obsahující velkou tercii, řadí se mezi nejpoužívanější v evropské hudbě, zní vesele a radostně. Schéma: sedm tónů, půltón mezi třetím a čtvrtým a mezi sedmým a osmým stupněm, mezi ostatními stupni je interval celého tónu.
  • Mollová – stupnice obsahující malou tercii, zní smutně, melancholicky. Schéma: sedm tónů, půltón mezi druhým a třetím a mezi pátým a šestým stupněm, mezi ostatními stupni je interval celého tónu.
  • Harmonická moll – stupnice odvozena od základní mollové zvýšením 7. tónu. Schéma: sedm tónů, půltón mezi druhým a třetím a mezi pátým a šestým a mezi sedmým a osmým stupněm, mezi šestým a sedmým stupněm je interval zvětšená sekunda.
  • Melodická moll - stupnice odvozena od základní mollové zvýšením 6. a 7. tónu. Schéma: sedm tónů, půltón mezi druhým a třetím a mezi sedmým a osmým stupněm.

Církevní mody

Staré stupnice, které se používaly v evropské středověké hudbě (Gregoriánský chorál), sloužily převážně k církevním účelům. Jejich názvy jsou řeckého původu, odvozeny podle kmenů. Dnešní využití je v moderní hudbě, například jazzu.
  • Jónský modus – vznikne zahráním durové stupnice od jejího prvního stupně, je tedy shodný se základní tónovou řadou (například c, d, e, f, g, a, h, c).
  • Dórský modus – vznikne zahráním durové stupnice od jejího druhého stupně, jde o mollový modus s malou tercií, charakteristický tvrdou - velkou sextou.
  • Frygický modus – vznikne zahráním durové stupnice od jejího třetího stupně, mollový modus s malou tercií, charakteristický malou sekundou.
  • Lydický modus – vznikne zahráním durové stupnice od jejího čtvrtého stupně, durový modus s velkou tercií, charakteristický velkou septimou a zvětšenou kvartou.
  • Mixolydický modus – vznikne zahráním durové stupnice od jejího pátého stupně, durový modus s velkou tercií, charakteristický malou septimou.
  • Aiolský modus – vznikne zahráním durové stupnice od jejího šestého stupně, mollový modus s malou tercií, charakteristický malou sextou a malou septimou.
  • Lokrický modus – vznikne zahráním durové stupnice od jejího sedmého stupně, mollový modus s malou tercií, charakteristický zmenšenou kvintou (nelze podložit mollovým kvintakordem).

Chromatické stupnice

Chromatická stupnice je stupnice, kde je mezi všemi sousedními stupni interval půltón, rozděluje tedy oktávu na dvanáct stupňů. Vznikla rozšířením diatonické stupnice v pythagorejském ladění. Schéma: odvozuje se zvyšováním (vzestupné provedení) či snižováním (sestupné provedení) tónů durové stupnice tak, aby bylo použito všech dvanácti tónů.

Exotické stupnice

Jde stupnice, které se svým tónovým uspořádáním liší od všech předchozích stupnic. Slovo exotické je trochu zavádějící, protože v kontextu dnešní doby už exoticky působit nemusí. Například pentatonika je nejběžněji používaná stupnice na kytaru.
  • Cikánská – stupnice, která má sedm stupňů a odvozuje se od durové stupnice snížením druhého a šestého stupně.
  • Pentatonická – stupnice, která má pět stupňů, nejsou mezi nimi půltónové vzdálenosti. Stala se velmi oblíbenou na kytaře ve stylech blues, rock, jazz. Royděluje se na mollovou a durovou pentatoniku. Z pentatoniky vzniká celá řada dalších, nejen kytarových stupnic - bluesové stupnice o šesti, sedmi a osmi tónech.
  • Celotónová – stupnice, která má šest stupňů, mezi nimiž je vždy vzdálenost celého tónu.