Ostatní tóny na hmatníku 1
Požadavky:
Ovládat základní tóny na hmatníku.
Už vám někdy někdo řekl, ať zahrajete fis, cis, nebo gis? Nebo jste třeba někde zahlédli něco jako F#, Dbmi7 či Gbmaj7? Jak možná tušíte jde o takzvané křížky a béčka a stejně jako na ostatních hudebních nástrojích i na kytaře tyto tóny nebo akordy můžeme hrát - a nic na tom není. My jsme si v lekci základní tóny na hmatníku 1 ukázali sedm základních tónů na kytaře a určitě jste si všimli, že jsme nějaké políčka na hmatníku vynechávali. Dnes si prozradíme, že na hmatníku kytary najdeme ještě nějaké další tóny - ty se právě dají označit pomocí křížků a béček.
Křížky
S křížky je to jednoduché. Vezmeme třeba tón F (např. na struně E na prvním pražci). Když zahrajeme o prařec výš, dostaneme tón F# (čteme Fis). Stejné je to u všech tónů - zahrajemeli o půltón výš (o jeden pražec výš) než G, dostaneme G# a tak dále. Křížkem tedy označujeme, že nějaký tón zvyšujeme o půl tónu.
Všiměte si situace, kdy zvyšujeme tón E. Mezi tóny E a F už půlpón je - říkáme mu přrozený půltón - jak tedy tón E zvýšit? Zvýšením dostaneme tón F - ten můžeme označit klidně i jako E#, nicméně pořád bude znít stejný tón. Ono to označovaní (kdy říkáme E# a kdy F) má v hudební teorii jasná pravidla, ale o tom zase až jindy. Stejná situace se potom děje i mezi tóny H a C, kde je také přirozený půltón.
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
E | E# | F# | G# | A# | H# | C# | D# | |||||
H | H# | C# | D# | E# | F# | G# | A# | |||||
G | G# | A# | H# | C# | D# | E# | F# | |||||
D | D# | E# | F# | G# | A# | H# | C# | |||||
A | A# | H# | C# | D# | E# | F# | G# | |||||
E | E# | F# | G# | A# | H# | C# | D# |
Béčka
Tady je situace naprosto stejná jako u křížků, jenom tóny nezvyšujeme, ale snižujeme a za příslušné písmeno dáme místo křížku béčko (b). Tzn. když snížíme tón A o půltón, dostaneme Ab (čteme As), když snížíme obdobně tón G, dostaneme Gb (čteme Ges). U přirozených púltónů je situace obdobná, Cb zní jako H a Fb sní jako E.
Jediná výjimka v názvosloví je kolem tónu H. Celkově vzato už ten se jinde ve světě označuje jako B, protože pak tónová řada A, B, C, D, E, F, G dává smysl (narozdíl od naší A, H, C, D, E, F, G), nicméně to je fakt. Co je matoucí, je snížený tón H, ten se neoznačuje jako Hb (Hes), ale B (bé). Jnde ve světe je to normálně Bb. Takže je vždy potřeba znát kontext, ve kterém se pohybujeme.
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
E | Gb | Ab | B | Cb | Db | Eb | Fb | |||||
H | Db | Eb | Fb | Gb | Ab | B | Cb | |||||
G | B | Cb | Db | Eb | Fb | Gb | ||||||
D | Eb | Fb | Gb | Ab | B | Cb | Db | |||||
A | B | Cb | Db | Eb | Fb | Gb | Ab | |||||
E | Gb | Ab | B | Cb | Db | Eb | Fb |
Křížky a béčka dohromady
Asi vám neuniklo, že zvýšený tón F - tedy F# je stejný jako snížený tón G - tedy Gb. Máte naprostou pravdu, ozývá se naprosto stejný tón, rozdíl tu je z hlediska hudební teorie, která řeší právě kontext jednotlivých tónů - např. do jaké tónové řady patří jaký tón.
Aby bylo jasné jak můžeme na kytarovém hmatníku nazývat jednotlivé tóny, připravili jsme pro vás tabulku, kde to vše zkombinujeme.
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
E | E#, F | F#, Gb | G | G#, Ab | A | A#, B | H, Cb | H#, C | C#, Db | D | D#, Eb | E, Fb |
H | H#, C | C#, Db | D | D#, Eb | E, Fb | F, E# | D#, Gb | G | G#, Ab | A | A#, B | H, Cb |
G | G#, Ab | A | A#, B | H, C# | C, H# | C#, Db | D | D#, Eb | E, Fb | F, E# | F#, Gb | G |
D | D#, Eb | E, Fb | F, E# | F#, Gb | G | D#, Ab | A | A#, B | H, Cb | C | C#, Db | D |
A | A#, B | H, Cb | C, H# | C#, Db | D | D#, Eb | E, Fb | F, E# | F#, Gb | G | G#, Ab | A |
E | F, E# | F#, Gb | G | G#, Ab | A | A#, B | H, Cb | C, H# | C# | D | D#, Eb | E, Fb |